Zdroj

Moravskoslezský deník

Datum

05.01.2012

Autor

(lap)

Název

Účinnost výběru pojistného je vysoká, tvrdí zdravotní pojišťovny

Text

ZAZNAMENALI JSME

Ostrava - Krize, nezaměstnanost a řada dalších dílčích negativních vlivů dopadá například na výběr pojistného. Zdravotní pojišťovny ale tvrdí, že se dokážou s poklesem výběru pojistného poměrně dobře vyrovnat. "Systém funguje už od devadesátých let a od té doby se zdravotní pojišťovny naučily poměrně dobře zvládat jednu ze svých základních rolí, kterou výběr pojistného bezesporu je," říká Jan Vomlela, asistent ředitele Revírní bratrské pokladny. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uvádí, že efektivita výběru pojistného dosahovala v roce 2011 u plátců zaměstnavatelů celorepublikově 99,28 procenta. Podle mluvčího pojišťovny Jiřího Roda se daří dosahovat takto vysoké efektivity výběru pojistného také díky přísnému postupu vůči všem neplatičům, nevyjímaje zdravotnická zařízení.
Jeho slova potvrzují i údaje z krajské pobočky VZP v Ostravě. "Objem prostředků vybraných na veřejné zdravotní pojištění vzrostl o proti loňskému roku o téměř šest procent a v této činnosti patří ostravská pobočka k nejlepším mezi ostatními pobočkami VZP," uvedl ředitel ostravské pobočky VZP Aleš Zbožínek. 

Zdroj

Moravskoslezský deník

Datum

03.01.2012

Autor

(lap)

Název

Zdravotní pojišťovna odmění klienty, kteří žijí zdravě

Text

Ostrava - Ve snaze podpořit zdravý životní styl svých klientů připravila Revírní bratrská pokladna pro své pojištěnce od příštího roku nový preventivní program.
"Pokud se dokáže pojištěnec vyvarovat kouření a nadváhy, může získat jako odměnu bonus za svůj zdravý přístup k životu," uvedll asistent ředitele Revírní bratrské pokladny (RBP) Jan Vomlela. Jak dále vysvětlil, těmto pojištěncům poskytne pojišťovna rozšířený finanční příspěvek na aktivity, které souvisí se zdravým životním stylem.
"Nestačí pouze nekouřit. Pojištěnci musí absolvovat pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře a stomatologa, ženy navíc u gynekologa," upřesnil podmínky nového programu asistent ředitele RBP s tím, že prevence je mnohem levnější a šetrnější ke zdraví než následná léčba často již fatálních onemocnění. Podle něj i výsledky britských výzkumů ukazují, že až 40 procent všech případů rakoviny je způsobeno nezdravým životním stylem.
"Je nutné se vyvarovat nadváhy a kouření, pak máte mnohem větší šanci na delší plnohodnotný život," dodal Jan Vomlela.

Zdroj

Moravskoslezský deník

Datum

11.11.2011

Autor

MIRKA CHLEBOUNOVÁ

Název

Plánovaná operace ve fakultní nemocnici? Musíte počkat  

Podtitulek

Máte na konec roku naplánovanou operaci v ostravské fakultní nemocnici? Tak zbystřete! Pokud se nemocnice ještě nedomluví se zdravotními pojišťovnami, bude v prosinci provádět jen akutní zákroky.

Text

Ostrava – Paní Jana měla začátkem prosince podstoupit v ostravské fakultní nemocnici operaci menisku. V zaměstnání si naplánovala dovolenou, zajistila hlídání dětí. Teď to vypadá, že se na zákrok dostane až po Novém roce. "Zatím mi ještě nikdo nedal o změně vědět. Z operace mám strach, takže mi to oddálení moc nevadí. I když na druhé straně budu muset s bolavou a nateklou nohou ještě nějakou dobu vydržet," reagovala paní Jana na oznámení, že v prosinci se v ostravské fakultní nemocnici "pod nůž" dostanou jenom pacienti s akutními a život ohrožujícími potížemi.
"Nemocnice bude dál normálně fungovat a léčit pacienty, akutní případy budou samozřejmě vyšetřeny a odoperovány.
Jde jenom o to, že se odloží ty plánované zákroky, které se odložit dají," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Tomáš Oborný.
Proč se nemocnice rozhodla k tomuto kroku? Oborný tvrdí, že je to hlavně kvůli tomu, že je nutné dořešit nejrůznější opravy a údržbu, které se za běžného plného provozu těžce zvládají. Zároveň ale nezastírá, že peníze na zdravotní péči od zdravotních pojišťoven, určené na celý rok, nemocnice téměř vyčerpá už na konci listopadu.

"Koncem roku pravidelně přecházíme na polovánoční provoz. Ani pacienti nechtějí podstupovat plánované zákroky těsně před svátky. Letos na tento provoz najedeme jen asi o čtrnáct dnů dříve," vysvětlil Oborný. Dodal, že nemocnice zároveň oslovila čtyři největší zdravotní pojišťovny v kraji, chce s nimi jednat o tom, zda mají zájem objednat si pro své klienty péči navíc a zaplatit ji.
Vypadá to, že zaměstnanecké zdravotní pojišťovny o tom zřejmě uvažovat budou, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nemocnici nejspíš nedá navíc ani korunu.
"Je rozumné, že si nemocnice evidentně nechala finance na naléhavou a neodkladnou péči. Její dopis nám došel, jednání nevylučuji, ale VZP v současnosti nemá finanční rezervu. To nepřímo znamená, že nebudeme hradit péči navíc," řekl ředitel odboru lékařské péče ostravské pobočky VZP Michal Vojáček.
Mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) Elenka Mazurová uvedla, že s fakultní nemocnicí má pojišťovna na tento rok pro své klienty smluvně zajištěný objem péče za 890 milionů korun.
"Z této částky zbývá na listopad a prosinec 198 milionů korun. Kromě toho ČPZP poslala do FNO od ledna do října dalších 19,5 milionu korun na zvýšení platů lékařů a sester. S vedením ostravské fakultní nemocnice i přesto budeme jednat," konstatovala Mazurová.
Mluvčí Revírní bratrské pokladny Jan Vomlela tvrdí, že pojišťovna zatím žádnou žádost od ostravské fakultní nemocnice neobdržela. "Zatím nejednáme, ale nejspíš budeme. Není to nic neobvyklého, když nemocnice přijde s žádostí o narovnání paušálu," tvrdí Vomlela.
"O penězích s ostravskou fakultní nemocnicí jednáme, nevidím v tom žádný problém," konstatoval ředitel ostravské pobočky Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Václav Toř.

Zdroj

ČT 1              Relace    Události v regionech - Ostrava

Datum

09.11.2011

Autor

Iva Bartoňová            Moderátor     Martin Musial

Název

FN Ostrava ruší plánované operace na prosinec

Hosté 

Gabriela Matheislová, Svatopluk Němeček, Aleš Zbožínek, Elenka Mazurová, Jan Vomlela 

Text

MODE:
Máme pro vás Události v regionech, dobrý večer. Na operační sál se v prosinci dostanou jen akutní případy. Takový vzkaz má pro pacienty ostravská Fakultní nemocnice. Na vině jsou podle ní zdravotní pojišťovny. Nemocnice totiž peníze na letošní rok vyčerpá už na konci listopadu. Zatímco VZP přiznává, že letos už nedá ani korunu, zaměstnanecké pojišťovny jsou ochotné vyjednávat.

CREA:
Praktická lékařka Gabriela Matheislová má ordinaci nedaleko Fakultní nemocnice a pravidelně tam odesílá i své pacienty. Na začátku týdne ale od lékařky z příjmové ambulance slyšela pro ni šokující zprávu.

Gabriela Matheislová, praktická lékařka, Ostrava – Vřesina:
Že od 28. listopadu je stop stav k plánovaným hospitalizacím na tomto neúrazovém oddělení.

CREA:
Ředitel nemocnice přiznává - peníze od pojišťoven máme jen do konce listopadu.

Svatopluk Němeček, ředitel FN Ostrava:
Dneska jsem vlastně podepisoval oficiální dopisy všem čtyřem klíčovým zdravotním pojišťovnám v regionu. Jestli tedy mají zájem objednat si péči navíc a zaplatit ji. Bude to na rozhodnutí zdravotních pojišťoven.

CREA:
Nejvíce, téměř půl milionu lidí, je v MS kraji u VZP. Její vedení ale pro své klienty příznivý vzkaz nemá.

Aleš Zbožínek, ředitel VZP, Ostrava:
Skutečně plánované nákladné výkony budou přesouvány až na příští rok. 200 milionů korun v našem kraji, které přispíváme na platy lékařů a platy sestřiček, prostě chybí na úhradu zdravotní péče.

CREA:
Česká průmyslová má v MS kraji 335 tisíc pojištěnců. S vedením Fakultní nemocnice si má k jednomu stolu sednout na konci listopadu.

Elenka Mazurová, mluvčí ČPZP:
V konkrétních případech, pokud půjde o nasmlouvání péče nad rámec základního cenového ujednání, budeme s Fakultní nemocnicí Ostrava samozřejmě ještě jednat.

CREA:
A třetí hráč na trhu pojišťoven, Revírní bratrská pokladna, svým 416000 klientům slibuje podobné.

Jan Vomlela, mluvčí Revírní bratrské pokladny:
Musíme se dozvědět o jaké operace se konkrétně jedná, jaká péče je potřebná a podle toho budeme s nemocnicí jednat a eventuelně navyšovat prostředky.

CREA:
Kolik lidí bude muset nakonec svou operaci odložit až na rok 2012, si zatím nikdo netroufá odhadnout. Jasněji bude na začátku prosince. Iva Bartoňová, ČT, Ostrava.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/411231100031109-udalosti-v-regionech/

Zdroj

ordinace.cz

Datum

28.10.2011

Autor

Název

Zdravotní pojišťovny: Na biologickou léčbu dáváme miliony  

Text

Ze stovek tisíc pacientů s lupénkou má naději na biologickou léčbu jen zlomek. I když je velmi účinná – podle klinických studií dokáže až u 80 % pacientů zlepšit stav o tři čtvrtiny – je také velmi drahá. „Biologickou léčbu podporujeme, ale chceme, aby ji dostávali jen opravdu potřební,“ vzkazují proto zdravotní pojišťovny svým pacientům.

„Proč nedostanou lidé s lupénkou biologickou léčbu, když tak zabírá?“ ptali jste se nás poté, co jsme na stránkách Ordinace.cz zveřejnili životní příběhy pacientů. Biologická léčba ale není určena pro každého pacienta s lupénkou. „Indikaci biologické léčby pojišťovny dovolují pouze u pacientů, u kterých místní a systémová terapie neúčinkovala, nebo nebyla tolerována. Přesto je takových pacientů mnohem víc, než biologiky současně léčených cca 800,“ říká prof. Arenberger.

Proč tedy není biologická léčba dostupnější? A kolik se do ní vůbec investuje – to byly také otázky, které jsme položili zdravotním pojišťovnám. Zde jsou jejich odpovědi:
 

Kolik vašich pojištěnců trpí lupénkou a jakou část z nich postihla její těžká forma, které by teoreticky mohla pomoci biologická léčba?

VZP: Lupénka postihuje zhruba 2 % populace, to znamená cca 200 000 lidí. Na základě vykázaných diagnóz nelze říci, kolik z toho je těžkých případů.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky: Odhadem lze říci, že s lupénkou se léčí cca 1,7 % našich klientů.

Revírní bratrská pojišťovna: Ze 415 tisíc našich pojištěnců podstupuje léčbu lupénky 3781, z toho 759 trpí její těžkou formou.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: Je to kolem procenta všech našich pojištěnců. Těžká forma, která si vyžaduje biologickou léčbu, se týká opět cca procenta z nemocných. Jedná se o dospělé pojištěnce, u kterých nefunguje ostatní terapie, jako je lokální léčba nebo fototerapie.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: Spočítat, kolik občanů naší země trpí lupénkou, je nemožné. Mnozí se neléčí vůbec, mnozí se léčí sami. Podle odhadu trpí psoriázou 2 až 7 procent evropské populace. Těžkou až středně těžkou lupénkou, včetně postihu kloubů, trpí 15 až 25 procent z nich.

Jakému počtu z těchto pacientů hradíte biologickou léčbu lupénky a jakou roční celkovou částku jejich terapie představuje?

VZP: Biologická léčba je určena pro těžkou formu psoriázy. V současné době je v aktivní léčbě cca 520 pojištěnců VZP a roční úhrada představuje částku cca 136 milionů Kč.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky: Kromě psoriázy biologickou léčbu volí lékaři i v případě jiných závažných onemocnění, např. psoriatická revmatitida, Bechtěrevova nemoc, Crohnova nemoc. Loni bylo biologickou léčbou (v uvedených případech) léčeno celkem 746 pojištěnců a tato léčba stála celkem 203 791 344 Kč. Pro porovnání, v roce 2009 bylo léčeno 631 pacientů a léčba stála o cca 25 milionů Kč méně.

Revírní bratrská pojišťovna: Biologickou léčbu absolvuje 40 pojištěnců při celkových ročních nákladech 10 704 tisíc Kč.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: V současné době hradíme biologickou léčbu 8 pojištěncům a celkové náklady na jejich léčbu za prvních 10 měsíců letošního roku přesáhly částku 1,5 milionů Kč.

Jaké jsou rozpočtové plány pro biologickou léčbu těžké formy lupénky na rok 2012?

VZP: O rozpočtových plánech pro rok 2012 nelze v tuto chvíli přesně hovořit, základem bude úhradová vyhláška a zdravotně pojistný plán.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky: V příštím roce předpokládáme nárůst prostředků, směrovaných do Center specializované péče, o 2,8 % oproti letošnímu roku.

Revírní bratrská pojišťovna: Nemáme stanoven zvláštní rozpočet. Náklady na péči vyplývají z reálných potřeb naší klientely v příslušném období.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: Finanční prostředky vyčleňujeme na celou biologickou léčbu, nerozdělujeme ji na jednotlivé typy. Všem centrům, kde se naši pojištěnci léčí, jsme začátkem roku sdělili výši prostředků z předchozího roku a požádali o informace o nově zařazených, nebo naopak těch, kteří léčbu ukončili. V současné době již víme, že náklady na biologickou léčbu oproti roku 2010 stouply o více než 20 %. Obdobný nárůst je také u biologické léčby lupénky.

Jaké aktivity České Dermatologické společnosti, poskytovatelů péče i pacientů byste uvítali vzhledem ke zvýšení dostupnosti biologické léčby vašich pojištěnců?

Revírní bratrská pojišťovna: Vzhledem ke značným nákladům tohoto typu léčby bychom uvítali zodpovědný přístup všech vámi uvedených skupin a aplikaci této terapie výhradně v řádně odůvodněných případech.

VZP:  S odbornou společností pravidelně jednáme a dlouhodobě úzce spolupracujeme. Vítáme, pokud odborníci vedou registr léčených pacientů. Každoročně žádáme odborné společnosti o vyhodnocení účinnosti terapie. Očekáváme, že budou nadále postupovat racionálně. Výsledkem dodržování správných indikací jsou prokazatelné léčebné výsledky, které lze ilustrovat tím, že u 78 procent pacientů dochází téměř k zahojení kožních projevů.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: Především bychom byli rádi, kdyby došlo ke společnému rozumnému medicínskému a ekonomickému konsenzu při respektování potřeby této péče pro nemocné.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: Dle statistik došlo za posledních 5 let k 10 až 12-ti násobnému navýšení nákladů spojených s biologickou léčbou. Aby mohlo dojít k navýšení  procenta proléčenosti pacientů s těžkou až středně těžkou lupénkou, přichází v úvahu navýšení úhrad, snížení cen biologik, nebo výroba a aplikace biosimilars.

Zdroj

tyden.cz - postrehy

Datum

07.09.2011

Autor

Název

Trest za plýtvání. VZP je na nule, chystá velké propouštění  

Text

Jsme na nule, přiznává otevřeně Všeobecná zdravotní pojišťovna a chystá se propouštět. Rezervy jsou vyčerpány, pojišťovna hledá úspory v provozu. Není divu: jak zjistil on-line deník TÝDEN.CZ, pojišťovna plýtvá. Provoz instituce spolkne o třetinu víc peněz, než je tomu u konkurence.

"Rezervy jsou vyčerpány, pojišťovna hledá úspory v provozu," přiznal mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.

Pojišťovna proto začala mohutně škrtat. Podle člena správní rady a poslance za Věci veřejné Jiřího Rusnoka zhubne takzvaný provozní fond, jenž doposud nekontrolovaně bobtnal. Zatímco na léčení letos začala pojišťovna posílat o dvě procenta peněz méně, fond na platy, administrativu či opravy se naopak o necelá dvě procenta zvýšil a činí 4,1 miliardy.

Provoz VZP už byl přitom dříve nejdražší ze všech pojišťoven. Oproti konkurenci spolykal až o třetinu více peněz. Ukazují to čísla shromážděná ministerstvem financí, jež si všímalo třeba toho, kolik korun zaplatí za fungování své pojišťovny každý její klient.
Zatímco třeba u Oborové zdravotní pojišťovny činí částka, kterou si poukáže na svůj provoz, v přepočtu 434 korun na hlavu pojištěnce a u Zdravotní pojišťovny Metal – Aliance 554 korun, u největší VZP to v posledních třech letech dělalo 746 korun.

Snížíme si platy, rozhodla správní rada
"To je samozřejmě špatně," hodnotí člen správní rady Jiří Rusnok a pokračuje: "VZP je sice největší pojišťovnou a zaměstnává největší aparát lidí, ale i tak by měly provozní náklady na jednoho pojištěnce spíš klesat než růst. Proto jsme na zasedání správní rady odsouhlasili propouštění administrativních zaměstnanců," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.

Podle něho se budou snižovat odměny managementu i ředitele VZP Pavla Horáka. O kolik, to zatím neprozradil.

Doposud si brala Všeobecná zdravotní pojišťovna na svůj provoz 4,67 miliardy korun. V loňském roce dokonce sáhla do rozpočtu o dvacet procent hlouběji, než původně plánovala, přestože se všechny pojišťovny v květnu roku 2009 zavázaly ministerstvu zdravotnictví, že náklady na provoz omezí nejméně o půl procenta. Zatímco zaměstnanecké pojišťovny úkol splnily, VZP to nezvládla.

Miliardy za IZIP
"Vyšší náklady na provoz v minulém roce vznikly přeúčtováním nákladů na IZIP," vysvětluje náhlou potřebu peněz mluvčí pojišťovny Jiří Rod. Pojišťovna podle jeho slov přesunula placení elektronických zdravotních knížek ze základního fondu, odkud plynou peníze na péči, do fondu provozního. "Důvodem bylo ponechat maximum finančních prostředků na úhradu zdravotní péče," doplnil Rod. 

Dalším důvodem, který prodražuje provoz pojišťovny, jsou třeba počty úředníků VZP.Zatímco v zaměstnaneckých pojišťovnách se jeden zaměstnanec stará průměrně o 1633 klientů, ve VZP připadá na jednoho zaměstnance 1384 pojištěnců.

"Už dlouhodobě platí, že produktivita práce zaměstnaneckých pojišťoven je oproti VZP o 15 procent efektivnější," hodnotí šéf pojišťovny Metal – Aliance Vladimír Kothera. Proto se také v červenci ostře ohradil proti plánu ministerstva zdravotnictví poslat Všeobecné zdravotní pojišťovně pomoc ve výši 3 miliardy korun, na kterou by se měly složit právě menší pojišťovny.

Vláda tehdy rozhodla, že z účtu každé zaměstnanecké pojišťovny odčerpá 30 procent jejích výdělků. "Šlo by o znárodnění," rozzlobil se tehdy Kothera.

Pokud by VZP hospodařila se stejně velkou částkou na klienta jako ostatní pojišťovny, stačilo by jí podle Kothery na provoz 2,7 miliardy.

Náklady na činnost pojišťoven 2008-2010 (přepočet na jednoho pojištěnce):

Oborová ZP                                 – 434 Kč
Revírní bratrská pokladna       – 549 Kč
ZP Metal – Aliance                       – 554 Kč
ZP Ministerstva vnitra                  – 556 Kč
ČPZP                                           – 586 Kč
Vojenská ZP                                – 606 Kč
ZP Škoda                                    – 642 Kč
VZP                                            – 746 Kč

Počet pojištěnců na jednoho zaměstnance:

Revírní bratrská pokladna       – 1975
Oborová ZP                                 – 1904
ZP Ministerstva vnitra                   – 1811
ZP Metal – Aliance                       – 1724
Vojenská ZP                                – 1523
ČPZP                                          – 1485
ZP Škoda                                    – 1440
VZP                                            – 1384

Úspory zdravotních pojišťoven na provozu 2008–2010:

Oborová ZP                                – 161 905 000 Kč
ZP Ministerstva vnitra                  – 137 574 000 Kč
ČPZP                                          –   65 825 000 Kč
Vojenská ZP                                –   56 284 000 Kč
Revírní bratrská pokladna       –   35 543 000 Kč
ZP Metal – Aliance                       –   35 189 000 Kč
ZP Škoda                                    –   13 387 000 Kč
VZP                                            –                   0 Kč

(Zdroj: VZP, ministerstvo financí)

Zdroj

Halo noviny

Datum

22.08.2011

Autor

(mh)

Titulek

Očkováním proti rakovině

Podtitulek 

Každých 20 hodin umírá jedna česká žena na rakovinu děložního čípku  

Text

Vědci a lékaři prokázali přímou souvislost mezi virovou nákazou lidským papilomavirem (HPV) a rozvojem rakoviny děložního čípku. Známe-li příčinu nemoci, můžeme jí předcházet očkováním. Účinnost vakcíny je 95 až 98procentní a vhodný věk pro očkování je 9 až 45 let.

Rakovina děložního čípku je po rakovině prsu druhým nejčastějším nádorovým onemocnění, na které umírají ženy po celém světě. Ve světě ročně onemocní tímto typem rakoviny 493 tisíc žen, z toho 270 tisíc zemře. Každé dvě minuty tedy zemře na rakovinu děložního čípku jedna žena. V České republice je každoročně diagnostikováno asi 1000 nových případů a přibližně 400 žen na toto onemocnění ročně umírá, uvedla před novináři doktorka Miriam Schejbalová z očkovacího centra (OC). Upozornila také, že ačkoli se o rizicích hovoří především v souvislosti se ženami, HPV infekce napadá různá místa také na mužském těle. HPV může způsobit různá rakovinná onemocnění: rakovinu pochvy, zevních rodidel, penisu, konečníku, nebo jen genitální bradavice, které jsou však vysoce infekční a recidivují (týkají se mužů i žen). HPV je snadno přenosný, nejčastěji cestou pohlavního styku. Proto jsou rizikovými skupinami všechny sexuálně aktivní ženy a též muži, zdůraznila Schejbalová. Ostatně, 80 % žen ve věku do 40 let se s HPV infekcí setká, doplnila s tím, že kondom před přenosem infekce chrání jen částečně.

Jaké jsou typy
Podle doktorky Schejbalové existuje na 200 typů papilomavirů, 40 postihuje oblast pohlavního ústrojí, 15 je onkogenních. HPV je přítomen v 99,7 % vzorků rakoviny děložního čípku - tento typ rakoviny je prvním, kde byla prokazatelně určena příčina. Známe-li příčinu, umíme nemoci předcházet, vysvětlila lékařka. A prevencí je očkování a také pravidelné lékařské prohlídky. Očkovací látky chrání před nejzákeřnějšími typy nádorových virů, které způsobují nádory s nejhorší prognózou, vysvětlila.

Jednou za rok k lékaři
Protože přednádorový stav v případě rakoviny děložního čípku trvá i 20 let, případný náběh nemoci lze zachytit. Většina infekcí HPV odezní (až 80 %), ale zbylých 20 % je nebezpečných, které se mohou zvrtnout. Proto jsou nezbytné prohlídky u ženského lékaře, a to v četnosti jedenkrát ročně. Tím je nemoc zachytitelná a léčitelná! Kofaktory (napomáhajícími faktory) vzniku rakoviny děložního čípku je brzké zahájení pohlavního života, kouření, více než tři porody a střídaní sexuálních partnerů.

Očkování
Ochranou před nemocí je očkování, které je ideální aplikovat mladým dívkám, a také chlapcům, ještě před zahájením jejich sexuálního života. Mnohé pojišťovny motivují své klientky tím, že na očkování připlácejí. Podle zdrojů z OC Avenier to do konce roku 2011 mají ve svém programu VZP, OZP, Vojenská zdravotní pojišťovna, Metal Aliance, Revírní bratrská pojišťovna, zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna MV ČR a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Podrobnosti o příspěvku nutno čerpat přímo u pojišťoven. 

Zdroj

rozhlas.cz

Datum

06.07.2011

Autor

Název

Pojišťovny nechtějí platit provoz dalších magnetických rezonancí

Text

Nemocnice Třinec se kvůli magnetické rezonanci dostala do svízelné situace. Přestože koncem června otevřela pracoviště s tímto špičkovým diagnostickým přístrojem, nemá dosud smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Hrozí, že provoz rezonance bude muset nemocnice platit sama anebo, že přístroj nebude využívat. Největší pojišťovny přitom smlouvu nechtějí uzavřít. Podle nich jde o plýtvání peněz, protože rezonancí je v kraji už devět. 

Revírní bratrská pokladna o smlouvě s Nemocnicí Třinec vůbec neuvažuje, říká asistent ředitele Jan Vomlela. Současně upřesňuje, že v sousední nemocnici Podlesí už podobný přístroj mají. 

„Je nesmysl, aby tady byly dvě rezonance vedle sebe dva tři kilometry. S tím, že bychom smluvní vztah na rezonanci v Sosně uzavřeli, nepočítáme. A řekli jsme jim to předem,“ dodává. 

Ředitel Nemocnice Třinec Zdeněk Jiříček potvrdil, že smlouvy na magnetickou rezonanci zatím nemá, nicméně věří, že k podpisu dojde. Třeba kvůli plánovaným změnám ve financování péče od příštího roku, kdy se má nemocnicím jednotně platit za vyléčenou diagnózu. 

„Když pacient bude hospitalizovaný a bude mít indikovaný třeba CMP - mozkovou mrtvici a bude mu třeba udělat rezonanční vyšetření, tak když bych tu rezonanci neměl, musím péči vyžádat jinde a zaplatit za ni. To znamená, že podmínky pro financování se můžou radikálně změnit do blízkého budoucna,“ upozorňuje ředitel. 

Tyto názory podporuje i vedení kraje, které rezonanci ve své nemocnici v Třinci prosazuje. 

S tím však nesouhlasí zdravotní ředitel krajské VZP v Ostravě Michal Vojáček. Kvalitní vyšetření lze podle něj udělat třeba počítačovým tomografem a navíc, provoz jedné rezonance stojí pojišťovny dohromady asi 20 milionů korun ročně. Tyto peníze pak zákonitě musí chybět jinde. Podle ředitele Vojáčka je rezonancí v kraji nadbytek. 

„Jihomoravský kraj je zhruba stejně lidnatý a těch přístrojů je tam sedm, Zlínský kraj má dva přístroje a Olomoucký má přístroje čtyři,“ vypočítává Vojáček. 

Magnetická rezonance v Třinci stála 38 miliónů korun. V kraji je devátá v pořadí, nicméně není poslední. Po prázdninách chtějí otevřít pracoviště s tímto přístrojem ve frýdeckomístecké nemocnici. 

Zdroj

Moravskoslezský deník

Mutace:

PŘÍLOHA

Datum

04.07.2011

Autor

Název

Zdravotním pojišťovnám hrozí novodobé znárodnění peněz

Podtitulek

Na otázky Deníku odpovídal ředitel Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, ing. Lubomír Káňa

Text

Úředníci ministerstva zdravotnictví nalezli neobvyklý způsob, jakým zmírnit nedostatek peněz v systému veřejného zdravotního pojištění. Z přebytků na účtech zaměstnaneckých pojišťoven se mají miliardy korun převést do přerozdělení a tím na úhradu zdravotní péče. Souhlasíte s takovýmto postupem?

S tím se pochopitelně souhlasit nedá a je to ve všech ohledech špatné a nespravedlivé řešení. Tyto prostředky již jednou přerozdělením podle platných zákonů prošly a náleží pojištěncům zdravotní pojišťovny, která je pro ně spravuje a hradí jimi poskytnutou zdravotní péči. Nelze je tedy administrativním zásahem účelově nechat projít dalším kolem přerozdělení tak, aby prakticky všechny skončily u VZP, jejíž ekonomické problémy má tento postup zřejmě sanovat. Do systému veřejného zdravotního pojištění to přitom nepřinese ani korunu.

Možná je zvolený postup motivován snahou kompenzovat nevýhodné postavení VZP, která registruje téměř všechny pojištěnce, za něž hradí pojistné stát, a to v mnohem nižší hodnotě, než činí pojistné přicházející od zaměstnanců?

To je naprosto nesmyslný mýtus, který, bohužel, šíří nejen laici, ale rovněž pisatelé a komentátoři prezentovaní jako experti. VZP se v procentuelním zastoupení svých státem hrazených pojištěnců pohybuje přibližně uprostřed "pelotonu" současných osmi zdravotních pojišťoven. K tomu si dovolím připojit menší logickou úvahu: Státem hrazení pojištěnci jsou především děti, studenti, důchodci, nezaměstnaní, ženy na mateřské dovolené.
Pokud by zmíněný mýtus byl skutečností, museli by všichni tito u příležitosti narození, odchodu do důchodu nebo mateřskou dovolenou, či při ztrátě zaměstnání odcházet do VZP. Z praxe víme, že se to neděje a všichni zůstávají u své původní pojišťovny.
Pokud jde o problém výše pojistného za státem hrazené pojištěnce, je obecné povědomí rovněž potřeba uvést na pravou míru. Na výši pojistného, které konkrétní pojišťovně přísluší, nemá počet těchto pojištěnců žádný vliv. Veškeré pojistné totiž podléhá zmíněnému přerozdělení, a to stoprocentnímu. V praxi to znamená, že příslušná zdravotní pojišťovna dostává na každého pojištěnce z celkového "celostátního" objemu pojistného určitý díl, který odpovídá nákladovosti zdravotní péče na jeho věkovou kategorii, a je zcela irelevantní, kolik pojistného do systému přinesl.

Uvádí se však, že VZP má vyšší podíl klientů, kteří vyžadují nákladnější péči.

Podobně jako v předchozím příkladě zjevně nedochází k tomu, že by pojištěnci při závažnějším onemocnění přecházeli k VZP a tam se koncentrovali. Spíše vždy v takovéto situaci zůstávají u pojišťovny, které důvěřují a svěřují své prostředky.
Z pojistně matematického hlediska by se riziko vyšší koncentrace výdajově náročných pojištěnců mělo týkat především pojišťoven s nízkým stavem klientely a s jejím růstem by se mělo úměrně snižovat. Pokud takto argumentuje pojišťovna s více než šesti miliony klienty, asi nezbývá, než se pousmát.
Problém tedy zřejmě spočívá především v úrovni hospodaření a schopnosti pozitivně ovlivňovat výdajovou stránku zejména vyváženou smluvní politikou a motivací pojištěnců k racionálnímu chování v systému a zdravotní prevenci. Jeden příklad za všechny: I zdánlivě nevýznamné obesílání klientek Revírní bratrské pokladny při překročení termínu preventivní gynekologické prohlídky vedlo podchycení značného množství předrakovinných stavů a včasná a mnohem méně nákladná léčba přispěla k zachování kvality života těchto pacientek a samozřejmě i k nemalé úspoře prostředků.
Dotýkáme se tak znovu otázky, zda tyto prostředky mají sloužit jako rezerva pro zdravotní péči o pojištěnce, kteří se svým chováním o její vznik zasloužili, nebo mají být přesunuty někam, kde hospodaření nefunguje právě optimálně.

Jak na nastalou situaci reagují vaši pojištěnci?

Zde musím říci, že mě přes vážnost problému velmi potěšili. Prostředky na účtech své pojišťovny totiž zcela správně považují za své a ptají se, jak jim je Revírní bratrská pokladna ochrání. Samozřejmě jim odpovídáme, že se jedná o jeden z našich stěžejních úkolů, k jehož plnění využijeme všechny zákonné prostředky.

Zdá se vám celý problém tak vážný, aby jej bylo nutno takto hodnotit?

Myslím, že vážný skutečně je, a to nejen z pohledu jedné regionální zdravotní pojišťovny nebo systému veřejného zdravotního pojištění, ale především z celospolečenského hlediska. Vrací nás totiž o několik desetiletí zpět. Pokud by mělo dojít k tomu, že po splnění všech podmínek stanovených právními předpisy máte na svém účtu těmto předpisům odpovídající množství prostředků a následně vám stát "znárodní" jejich značnou část, měli by se mít na pozoru všichni, kdo jakékoli účty mají, neboť se tímto postupem zpochybňuje jejich dosavadní právní jistota, že do jejich vlastnických vztahů nemůže nikdo zasáhnout. Vyplývající obava by přitom měla odpovídat skutečnosti, že takovýto postup byl již schválen Poslaneckou sněmovnou.

Zdroj

Moravskoslezský deník

Mutace:

Bruntalský a Krnovský deník; Frýdecko-Místecký a Třinecký deník; Havířovský, Karvinský a Novojičínský deník

Datum

23.06.2011

Autor

 Břetislav Lapisz

Název

Jednotné inkasní místo skrývá řadu rizik

Text

Ostrava - České zdravotnictví se stále nemůže zbavit nálepky problémového oboru, především s ohledem na informace o nedostatku peněz.
Ředitel Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, Lubomír Káňa patřil i v nedávné minulosti mezi ty, kteří tvrdili, že situace není ani zdaleka tak špatná. "Ještě nedávno jsem tvrdil, že české zdravotnictví obstojí i ve srovnání s vyspělými státy Evropské unie. Náš pacient je na tom s dostupností, finanční náročností a kvalitou péče stále ještě poměrně dobře. Z pohledu dalšího vývoje zdravotnictví u nás však už takový optimista nejsem," říká v úvodu rozhovoru Lubomír Káňa.

Proč ta změna, z čeho pramení váš současný pesimismus?

Dobré úmysly dláždí obvykle cestu do pekla. Je tomu tak i tentokrát. Pokud pominu návrhy na zabavení prostředků dobře hospodařícím zdravotním pojišťovnám, jejichž legalitu by v případě uzákonění měl osvětlit Ústavní soud, pak mě u pravicové politické garnitury značně udivují záměry, které přispívají k omezování konkurenčního prostředí v systému a žádoucích motivací v chování jeho účastníků. Jako příklad by bylo možno uvést výběr pojistného na zdravotní pojištění prostřednictvím Jednotného inkasního místa, to znamená jakéhosi superúřadu spravujícího výběr daní, zdravotního a sociálního pojištění. Lákadla v podobě úspory nákladů, zjednodušení administrace a posílení kontroly v sobě ukrývají řadu rizik, úskalí a zásadních koncepčních změn.

Úspora, méně byrokracie a kontrola nad našimi penězi… Co je na tom špatného?

Dosud jde o proklamace, které se neopírají o relevantní údaje, abychom mohli jednoznačně tvrdit, že k nějakým úsporám vůbec dojde. V současné době se totiž teprve připravuje studie proveditelnosti uvedeného projektu.

V čem podle vás spočívají slabá místa už zmíněného Jednotného inkasního místa?

Pro výběr daní a sociálního pojistného by snad vhodným modelem být mohlo. Systém veřejného zdravotního pojištění byl však ustaven jako konkurenční, proto není žádoucí odstraňovat z něj konkurenční a motivační prvky a příležitosti. Navíc, pokud si připomeneme kterýkoli reformní návrh prezentovaný v posledních letech, vždy byl odůvodňován prospěchem pacienta – pojištěnce. V tomto případě se však před možnostmi vyplývajícími z konkurenčního prostředí dává přednost pohodlí státní či podnikové administrativy. Zanikne tak konkurence mezi zdravotními pojišťovnami v oblasti výběru pojistného, který bude svěřen subjektu, který k němu nebude existenčně motivován. Výsledek si můžete snadno domyslet. Přijdeme rovněž o možnost motivace pojištěnců k racionálnímu chování na příjmové straně systému. Prozatím se zákon o zřízení Jednotného inkasního místa připravuje. Pokud by se tato změna uskutečnila, mohl by přinést nezvratné změny k horšímu.
Dosud je čas tomu zabránit, ale ten se rychle krátí.

Zdroj

lidovky.cz - neviditelny pes

Mutace:

Datum

08.06.2011

Autor

Název

ŠAMANOVO DOUPĚ: Co je optimální

Text

„Vzhledem k tomu, v jaké situaci nyní zdravotnictví je, se usoudilo, že není optimální, aby leželo 15 miliard korun na fondech zdravotních pojišťoven.“

Tak pravil náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek k plánovanému „uvolnění“ tří miliard korun do českého churavého zdravotnictví. Zákon už hladce prošel sněmovním zdravotním výborem. Peníze „zbytečně“ leží na fondech všech zdravotních pojišťoven – té státní, Všeobecné, i těch nestátních, soukromých. Už jednou, za vlády socialistického ministra zdravotnictví Davida Ratha, došlo k „drancovacímu kolečku“, kdy státu musely vypomoci soukromé pojišťovny. Tentokrát by měly přijít o dvě miliardy (třetí věnuje sama VZP.)

Ono to drancování neproběhlo za panování Dr. Ratha tak úplně poprvé. V roce 1953 komunisté halasně propagovali zavedení „bezplatného zdravotnictví“ - společně se zrušením lístkového systému a měnovou loupeží 1:5. Tehdejší zdravotnickou reformu zaplatily soukromé zdravotní fondy. Tehdy byly zrušeny úplně. Nedlouho před komunisty drancovaly (nejen) naše zdravotnictví zase nacisté. Takže ti, kteří znají české dějiny – anebo alespoň poslouchali nadávání svých rodičů a prarodičů, by neměli být překvapeni.

Ovšem jedna změna tu je. Ministr Heger je pravicový ministr, proto sám tuto loupež označuje za „znárodnění“. Tedy označoval vloni na podzim v jisté nadsázce. Jenže teď je léto a „bezplatné“ zdravotnictví (zase) nemá peníze.

Pro ty, kteří nejsou pravicoví: Zdravotní pojišťovna státní, Všeobecná, může prodělávat – protože je státní a když někde zmizí miliardy, tak ji stát vždycky odněkud asanuje. Kdežto všechny ostatní zdravotní pojišťovny jsou ze zákona povinny býti v přebytku. Kdyby se dostaly do červených čísel, zanikly by. I proto (nejen proto) se snaží mít rezervy pro špatná léta.

A když špatná léta přijdou – sebere se těm, co si šetřili, a dá tam, kde se rozhazovalo. To se netýká pouze zdravotnictví...

Přitom oblíbená námitka, že VZP má na starosti zejména ty nákladnější pojištěnce, už dávno není pravdivá. VZP se ze zákona stará o děti a nezaměstnané, ale u soukromých pojišťoven je hodně starších i docela starých lidí, a tedy i opotřebovaných lidí, kteří – nejen ze zásady, ale i ze zkušenosti – prostě ničemu státnímu nevěří.

A tento moderní český stát, vedený středopravou koaliční vládou s pohodlnou většinou, dělá všechno pro to, aby se genetická paměť národa obnovovala. Byly špatně nastaveny zákony? Tak zpětně dodaníme, zpětně změníme smlouvy, zpětně zrušíme sliby. My jsme nelhali, jenom „mystifikovali“ (oblíbený výraz ulhaného ministra financí Miroslava Kalouska). Daně nezvýšíme, a ani jsme to neslibovali, protože DPH není ta daň, kterou jsme mysleli, když jsme říkali, že nebudeme zvyšovat daně...

Mimochodem: Proč letos chybějí ve veřejném zdravotnictví peníze? Protože stát státním doktorům slíbil zvýšení jejich hladových mezd. A protože dalších asi 8 miliard bude zdravotnictví chybět kvůli plánovanému zvýšení (ne)daně z přidané hodnoty. (Jež samo přinese zvýšení státních příjmů o směšných 20 miliard...) A proč se zvyšuje (n)DPH? „Aby bylo na důchody.“ A kde se bude brát na důchody, když toto znárodnění (bez uvozovek) zdravotního pojištění a zvyšování daní nebude stačit?

Inu – vždyť tu přece ještě máme soukromé důchodové fondy!!!

A takto si počínají i jiné státy, nejen ten český. Člověk se pak nediví, že valnou část úspor mají Řekové už uloženy ve švýcarských bankách. Tak se děje vždy, když občané ztrácejí důvěru ke svému státu. A taková ztráta důvěry vede nakonec i ke krachu – a tím vlastně i ke ztrátě – samotného samostatného státu.

Máme už řádně našlápnuto na řeckou cestu. Jenom nevím, proč tomu naši politici říkají “optimalizace“.

Zdroj

blog.iHned.cz

Mutace:

Datum

07.06.2011

Autor

Vladimír Kothera

Název

Ministerstvo fauluje!

Text

Ještě nedávno jsem si myslel, že „znárodňování“ máme za sebou. Tedy minimálně do chvíle, než ministr zdravotnictví, a potažmo i vláda, začal kalkulovat s tím, jak zkonfiskovat peníze pojištěnců ležících na účtech zdravotních pojišťoven. 

S jídlem zřejmě roste chuť, protože už jednou v tomto roce se na úkor těchto peněz, ministerstvo rozhodlo vyřešit problém s platy lékařů. A nyní, na současném vývoji „reformy zdravotnictví“, můžeme vidět, že myšlenka zalepit hospodaření VZP, má obdobný základ. Znovu se sahá na peníze pojištěnců, aniž by jim za ně byla pořízena zdravotní péče. Ale hurá s nimi přilepšit VZP. Tímto způsobem by filozofie pluralitního zdravotního pojištění neměla být poškozována, zvláště když je číselně dokazatelné, že právě VZP na současný model přerozdělení rozhodně nedoplácí.

Zkusme si představit obdobnou situaci. Jak by se vám líbilo, kdybyste si ve vší zodpovědnosti za svou budoucnost vybrali nejlepší penzijní fond, těšili se na zabezpečené stáří a najednou někdo shora vaše jistoty pošlapal tím, že vaše prostředky svěřené tomuto fondu zabavil a dal je jinému, s argumentem, že právě tento fond nehospodaří stejně dobře a přece musí být zachována rovnost mezi klienty. Nebo jiný příklad? Rozhodnete se pro povinné ručení s nabídkou řady bonusů a v okamžiku, kdy chcete některý z nich čerpat, zjistíte, že máte smůlu, protože peníze určené na váš bonus z dobrého hospodaření vámi zvolené pojišťovny, byly převedeny mezi ty, kteří tak dobře nehospodařili. Do podobné situace se teď dostávají pojištěnci těch zdravotních pojišťoven, které zodpovědněji nakládají s penězi svých pojištěnců. Poněkud hořká příchuť, že ano? Zejména v případě, že tu příchuť má na svědomí vláda, která o sobě ještě nedávno tvrdila, že je pravicová. Vláda, která chtěla zajistit vyšší efektivitu vynakládaných finančních prostředků ve zdravotnictví.

Od této vlády jsem si osobně sliboval provedení skutečné reformy, kterou naše zdravotnictví potřebuje, a která by směřovala k zefektivnění systému. Ale způsob, jakým byla z ministerstva předložena do parlamentu poslední novela zákona č. 48/97 Sb., je značně diskutabilní. Především se mi zdá, že se z naší společnosti vytratila jakákoliv diskuze před přijímanými opatřeními. Chybí jakékoliv ekonomické analýzy prospěšnosti navrhovaných opatření, a nejsou brány v potaz ani doporučení NERVu pro zdravotnictví. V tuto chvíli to spíše vypadá jako řešení podle hesla „ po nás potopa“.

V současné době je situace na trhu veřejného zdravotního pojištění značně nejasná. Ministerstvo některými svými kroky nerespektuje, že stát přenesl odpovědnost za financování zdravotnictví na zdravotní pojišťovny a v rozporu s tímto záměrem se vměšuje do jejich řízení. Činí tak způsobem kdy rozhoduje o výdajích pojišťoven, aniž by na sebe přebíral zodpovědnost. Tu striktně požaduje na zdravotních pojišťovnách.  Na jedné straně tvrdí, že chce poskytnout pojišťovnám větší prostor, větší odpovědnost, větší samostatnost, ale na druhou stranu jim, nejen tímto návrhem, zcela autoritativně hodlá zasahovat do hospodaření. Jakoby se místo postupných reformních kroků pan ministr rozhodl aplikovat šokovou terapii. Sebere pojišťovnám část peněz, snaží se s nimi řešit současné problémy, ale v konečném důsledku se tím nic nevyřeší. Místo reformních, plánovaných a systematických řešení jen vytlučeme klín klínem. Opět.

Co nám vlastně tímto vláda sděluje? Že nemá cenu chovat se efektivně, protože na své chování stejně doplatíme. Nikdo nemůže čekat, že budeme nápadu pana ministra tleskat. Chce vzít peníze těm obyvatelům ČR, kteří si vybrali efektivní zdravotní pojišťovnu. Pojišťovnu, která, konkrétně v našem případě,  je o 10- 15 % efektivnější, než největší pojišťovna v zemi. Ač nerad používám silná slova, musím říci, že považuji tento převod finančních prostředků a současně s ním účelovou změnu přerozdělovacího mechanismu ve prospěch jednoho hráče na trhu, za největší manipulaci s penězi občanů od revoluce v osmdesátém devátém. A tady v tom vidím největší faul, který lze v předložených reformních návrzích najít. Jde o finanční prostředky našich klientů, o které přijdou ve prospěch někoho jiného, což není správné. Jsou to právě oni, kdo systém financují a teď zjistí, že je vlastně jedno, jestli jsou u pojišťovny, která myslí na jejich budoucnost, anebo u té, která rozmařile hýří. Tak jako tak o své peníze přijdou.

Myslím si, že tento akt zůstane dlouho v myslích občanů. Možná to budou vnímat tak silně, že to dokonce zlikviduje jakoukoliv ochotu spořit si v rámci záměru důchodové reformy, protože, co kdyby si stát zase všimnul, že jsou někde volné peníze a chtěl… 

Zdroj

Moravskoslezský deník

Mutace:

Bruntálský a Krnovský deník; Frýdecko-Místecký a Třinecký deník; Havířovský deník; Karvinský deník; Opavský a Hlučínský deník; Novojičínský deník

Datum

07.06.2011

Autor

lap

Název