Historie pojišťovny
O zřízení RBP v roce 1993 požádaly
- Ostravsko-karvinské doly, a.s. Ostrava
- Českomoravské doly, a.s. Důl ČSM Stonava
- Jihomoravské lignitové doly, s.p. Hodonín
- Důlní průzkum a bezpečnost, a.s. Paskov
- Vědecko-výzkumný uhelný ústav, a.s. Ostrava-Radvanice
- Ferrum, a.s. Frýdlant nad Ostravicí
V roce 1996 došlo ke sloučení RBP s Moravskou zdravotní pojišťovnou, o jejíž zřízení požádaly
- TATRA, a.s. Kopřivnice
- Moravskoslezská vagónka, a.s. Studénka
- MASSAG, a.s. Bílovec
- MAGNETON a.s. Kroměříž
- Siemens, s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm
Revírní bratrská pokladna je jedinou zdravotní pojišťovnou, která pokračuje v tradici nositele zdravotního pojištění, a to od 19. století.
- S prudkým rozmachem hornické činnosti na konci 30. let a ve 40. letech 19. století nastává vlna zakládání hornických bratrských pokladen.
- Měly však stále charakter dobrovolně pojišťovacích spolků horníků, kterým někteří zaměstnavatelé pouze občas poskytovali různě velké příspěvky a dary.
- Významnou změnu přinesl nový horní zákon z roku 1854, podle něhož měl každý těžař za povinnost založit bratrskou pokladnu, ve které byli povinně pojištěni všichni stálí horníci, jimž se příspěvky strhávaly ze mzdy.
- Vznikla možnost spojování pokladen.
- Nevýhodou systému při přechodu k jinému zaměstnavateli nebo při odchodu ze zaměstnání bylo ukončení nároku horníka na své příspěvky a z nich plynoucí nároky.
- Dále pak finanční slabost samotných pokladen, které zejména v době odbytových krizí nebyly schopny plnit své závazky.
- Nespokojenost horníků vedly k přijetí tzv. vzorových stanov bratrských pokladen v roce 1889 a po
té k jejich uzákonění v roce 1892.
- Nové předpisy nutily dosavadní pokladny ke slučování s cílem zajistit stabilitu a životaschopnost hornického pojištění a zároveň od sebe účetně oddělily nemocenské a zaopatřovací, tj. penzijní pokladny.
- Poprvé tak vznikla i zaměstnavateli povinnost přispívat na nemocenské pojištění, a to stejným dílem jako horníci, čímž tito byli oproti jiným profesím zvýhodněni.
- Revírní bratrská pokladna v Moravské Ostravě byla zřízena koncem roku 1922 pro obvod zdejšího revírního báňského úřadu.
- Počáteční počet pojištěnců činil 199 500 členů včetně rodinných příslušníků, z toho samotných zaměstnanců bylo 57 000.
- Kromě organizačních komplikací souvisejících s činností protektorátní správy se prakticky po celou dobu okupace potýkala s nedostatkem finančních prostředků, které nebyl drancovaný a devastovaný revír schopen poskytnout, a také s nedostatkem lůžek.
- Po osvobození rozvinula RBP v Moravské Ostravě jednání o navrácení jejího majetku.
- Vývoj se však ubíral jinam, směrem ke sjednocení nemocenského pojištění, kterého bylo dosaženo v dubnu 1948, kdy zákonem č. 99 byly zrušeny veškeré dosavadní předpisy upravující důchodové, nemocenské a úrazové pojištění.
- Dnem 1. července se činnost všech pojišťovacích institucí včetně RBP uzavřela a jejich majetek byl převeden na jediného právního nástupce - Ústřední národní pojišťovnu.
- Po zavedení systému zdravotního pojištění v důsledku společensko-politických změn po roce 1989 byl název zaměstnanecké zdravotní pojišťovny obnoven.
- Revírní bratrská pokladna tak od července 1993 znovu zajišťuje zdravotní péči pro své pojištěnce v oblastech severní Moravy, Slezska a Hodonínska a po sloučení s Moravskou zdravotní pojišťovnou v roce 1996 rovněž v regionu střední Moravy.
- Provádění zdravotního pojištění v ČR je podle současně platné právní úpravy svěřeno zdravotním pojišťovnám, které jsou pojaty jako veřejnoprávní instituce.
- Tomuto pojetí odpovídá i "tripartitní" složení samosprávných orgánů zdravotních pojišťoven, tj. jejich správních a dozorčích rad, v nichž jsou vždy jednou třetinou zastoupeni zaměstnavatelé pojištěnců, odborové organizace a stát.
- Z celkem 29 pojišťoven, které obdržely oprávnění v tomto systému působit, jich tak v současné době zůstalo pouhých 7. Revírní bratská pokladna, zdravotní pojišťovna má mezi nimi své pevné místo.
-
V současné době zajišťuje služby pro téměř 433 tisíc pojištěnců, 70 tisíc plátců pojistného a 11 tisíc poskytovatelů zdravotních služeb.“